Nadané želvy
Ústav Ruperta Sheldrakea obdržel dodnes skoro pět tisíc zpráv o telepaticky nadaných domácích zvířatech. Sharon Ronsseová ze Snohomische (Washington, USA) napsala: "Když jsem si povšimla, že naše želva přijde ke krmítku, jakmile jen pomyslím na její nakrmení, začala jsem s cílenými experimenty. Když se docela zatáhla do svého pancíře a zřejmě spala, stačilo pouze pomyslet na to, že jí donesu její žrádlo. Když jsem potom vyšla z kuchyně, byla už u svého krmítka." Překvapivou zkušenost udělala jedna německá majitelka kočky. Její perská kočka se dívala na telefon tak dlouho, až zazvonil. Volající ohlásil těžkou nehodu jednoho člena rodiny. Také kočka manželky jednoho londýnského obchodníka překvapovala svou majitelku stále znovu. Ačkoli normálně na zvonění telefonu vůbec nereagovala, vzrušeně mňoukala pokaždé, když volala dcera paní domu, dokud ta nezvedla sluchátko.