Před nedávnem byl na severochilské observatoři Chajnator, ležící v nadmořské výšce 5000 metrů v poušti Atacama, uveden do provozu nejvěší a zatím nejsložiější pozemský vesmírný teleskop světa.
Telesop ALMA (Atacama Large Millimetre/submillimetre Array) ještě není zcela dokončen. V tuto chvíli stojí zhruba třetina z 66 dvanácti metrových antén, ale již niní provádí zkoumání dalekého vesmíru. Ná výstavbě obřího teleskopického jízda se podílelo 20 zemí a cena projektu se pohybuje okolo miliardy eur, tedy při současném kurzu asi 25 000 000 000 korun. To už je slušná sumička, za kterou by se dalo koupit třeba všechny řecké dluhopisy, které drží české banky. Pohledy získané ednotlivými anténami jsou skládány do jednoho za pomoci superrychlého počítače, jenž je schopen uskutečnit 17 kvadrilionů operací za sekundu. Ve srovnání s obyčejným PC, zvládajícím řádově miliony operací, to je jako srovnávat tryskové letadlo s papírovým modýlkem.
- Na místo určení vozí obří antény dvojice transportérů, nazývaných Otto. Se 100tunovým nákladem na svém hřbetě dokážou uhánět rychlostí 12km/hodinu. Trénování maratonci by jim sice utekli, ale rozhodně by neunesli stejnou zátěž.
- Radioteleskopy budou stát na ploše o průměru 14km. V současné době jsou rozmístěny ve vzdálenosti cca 400 metrů.
- Každá z antén se může pochlubit průměrem 12 metrů (o něco větším, než je šířka tenisového kurtu) a hmotnosti 100 tun (tedy asi jako dva nejmodernější tanky T-72).
- S pomocí těchto teleskopů budou astronomové moci pozorovat i velice chladné objekty ve vesmíru. Třeba husté mraky mezihvězdného prachu a plynu, vnitřky mlhovin, zbytky supernov či komety.
Zdroj: 21.století