Kde se poltergeist nejčasteji vyskytuje?

27.04.2011 13:23

V souvislosti s touto tématikou si vzpomínám na náš první výlet do Anglie, kde jsme mimo jiné navštívili i hrad Arundel. V žertu jsme se ptali průvodkyně, zda na hradě nemají nějaké strašidlo. Tato důstojná dáma nám sdělila, že u nich na hradě se nic takového nevyskytuje, protože obyvatelé hradu byli a jsou na sebe vždycky hodní. 2. Smrt někoho z rodiny, popřípadě někoho, kdo v objektu kdysi pobýval. Člověk, který odchází z tohoto světa neusmířen, silně vázán na náš pozemský svět, ať již majetkem nebo nenávistí k někomu, kdo ještě žije, touhou po pomstě apod., ale i velkou láskou, zůstává i po smrti své tělesné schránky na místě, kde žil, nebo v blízkosti známého člověka. Čím větší je jeho závislost na objektech našeho světa, tím více se projevuje v našem světě, ať již zvukem, pohyby předmětů nebo tím, že se zjevuje pozůstalým, někdy zároveň se zvukovými nebo i pohybovými efekty - používá stejný slovník jako za živa, otevírá kliky u dveří nebo jimi práská apod. "Hodný" duch (bývají to většinou matky) dokáže varovat své blízké před nebezpečím, které jim hrozí. 3. Nevhodně situované místo pro stavbu. (Výskyt a křížení mnoha patogenních zón, domy postavené na místech dřívějších pohřebišť nebo bojišť apod.) Patogenní zóny samy o sobě by telekinetické nebo dokonce zvukové efekty samy přivodit nemohly, ale ve spojení s výše uvedenými příčinami dokážou situaci ve "strašidelných" domech ještě podstatně zhoršit. Pocit nevyspání a únavy vadí každému, natožpak tomu, kdo má nervy pocuchány od nepochopitelných jevů, kterých je třeba dennodenně svědkem. 4. Provádění spiritistických seancí nebo provozování magických praktik. O spiritismu jsme se již zmiňovali v předchozím případě. Ale máme jedno velmi zvláštní svědectví z poslední doby, V prosinci roku 1998 vysílala televize Nova seriál s Davidem Coper-fieldem. V jednom díle světoznámý mág předváděl kouzlo s rekonstruovanou věžičkou domu, kde strašilo a který posléze shořel. Paní L. M. ze Žihle, která měla již několikrát "štěstí" na strašidelné zážitky nám nedávno rozrušeně telefonovala; Ležím po noční směně na gauči, vedle mě je naše kočka. Najednou se kočka, která je jinak velice přítulná, naježí, začne prskat a syčet. Nejdřív jsem si myslela, že to dělá na mě, ale všimla jsem si, že se dívá najedno místo vedle mě. Úplně mě to vyvedlo z míry. Od té doby, co jsem se dívala na Coperfielda, jak čaroval s tou věžičkou, dějí se u nás doma opět divné věci. Zase slyšíme kroky po domě, když tam nikdo není, hrozné rány z garáže, jako by nám někdo chtěl vyvrátit vrata, dveře se otevírají samy od sebe. Není to vůbec nic příjemného. Takový čas to dalo klid a ted, po tom Coperfieldovi, to zase začalo. Myslíte si, že to může mít nějakou souvislost? Obáváme se, že ano. Ačkoliv řada Coperfíeldových kolegů tvrdí a dokazuje, že úžasná kouzla, kterými nás pohledný mág baví, jsou jen triky, které by oni dovedli taky, kdyby na to měli vybavení, při některých svých číslech využívá D. C. trochu jiné než čistě iluzionistické praktiky. Možná by se divil, možná ne, kdyby věděl, co spustil v jednom domě v Čechách pomocí své show. l Závěrem l Náš příspěvek nemá za účel líčit 1 senzační události, které jsou pro druhé neštěstím, proto jsme v této části našeho příspěvku byli nuceni pohybo- vat se jen ve velmi obecné rovině s ohledem na osoby, které jsou popsaným způsobem postiženy Naším úkolem je pokusit se naznačit, jak lze takové projevy zrušit. Co dělat v případě, že se vám doma usadí a začne řádit "hřmotící duch"? Někdy se opravdu stačí pokřižovat, vykropit dům svěcenou vodou, zapálit svíčku a popřát neklidnému duchovi pokoj duše. Pokud je v domě dospívající nebo psychicky labilnější osoba, která by mohla být nechtěným činitelem těchto jevů, je třeba odstranit příčiny, kvůli kterým se stresuje a trápí. V těch nejkřiklavějších případech ale taková jednoduchá opatření nefungují- A přece by existovalo řešení, které by mělo sílu zlikvidovat i ty nejhorší projevy "hřmotícího ducha". Nestálo by to žádné finanční prostředky, nebylo by třeba žádných pomocníků. Ať se to komu líbí nebo ne, stačila by k tomu bezmezná víra obyvatel domu v konečné vítězství dobra, snaha alespoň trochu napravit to, co se v rodině za léta nastřádalo. Hlavní příčinou je totiž často zloba a nenávist, která se v těchto rodinách dědí z generace na generaci a která nekončí ani po smrti, jak se o tom někteří postižení viditelně přesvědčili, když jim jejich zemřelí defilovali po domě. Nelze si proto myslet, že by vlastní smrt byla vysvobozením z tohoto stavu, a řešit problémy sebevraždou. Kdo něco zná o reinkarnaci (například u nás z knih M. Poučkové), ví, že sebevrazi to mají v dalším zrození ještě těžší, že se dostanou do daleko složitějších situací než v životě, ze kterého dobrovolně utekli. Možná, že to bude znít trochu zastarale, ale jedině upřímné pokání, úplné odevzdání a přijetí svého osudu, který podléhá kosmickému zákonu, tak jako je tomu u každé z živých bytostí, probrání vlastního života do detailu a žádost o odpuštění za všechno, co jsme komu kdy zlého udělali, řekli, ale i mysleli, nutnost odpustit všem, kteří ublížili nám, a nakonec odpustit i sami sobě. Vymítit ze sebe jakýkoliv projev nenávisti, pohrdání a agresivity, ale i strachu, neboť i to je negativní emoce, přitahující na sebe tyto jevy. Vzdát se jakýchkoli požadavků a trpělivě nést svůj osud, který jsme si sami svým přičiněním způsobili. Je to neobyčejně těžké, ale nejúčinnější řešení, a to nejen pro obyvatele prokletých domů, ale pro nás pro všechny. Dokud nepochopíme, proč jsme tady na tomto světě, jak se máme chovat, abychom si na sebe neupletli bič v této nebo i v další inkarnaci, až zapomeneme na své sobecké zájmy a budeme myslet víc na blaho svých bližních než na své vlastní, nebudou ani prokleté a strašidelné domy, ani vraždy, loupeže a podvody. Ale to bude ještě hodně dlouho trvat...