Existují hranice lidského poznání? Existují otázky, na které lidstvo nenalezne nikdy odpověď? Vědci tvrdí, že ano. Jedním duchem ale dodávají, že to vůbec nevadí. Vytvořili si dokonce teorii o teoriích. Pravda, je poněkud abstraktní a normálními čtenáři, který přemýšlí spíš nad tím, co bude mít k večeři, může připadat i trocho bláznivá, ale rozhodně není nezajímavá.
"Musíme to vědět. Máme povinnost to vědět!" prohlásil na přelomu století význačný matematik David Hilbert. Toužil prokázat budoucnost matematiky, chtěl svět přesvědčit, že v tak logické vědě, jakou matematika je, neexistují žádné bariéry, za něž nikdo nedohlédne. O pár let později mu jeho sen překazil mladý Kurt Gödel. Dokázal, že některé matematické otázky prostě odpověď nemají.
Roku 1930 vystoupil Gödel s tvrzením, že je-li nějaký logický systém natolik složitý, aby se v něm uplatnila i matematika (a to je v podstatě jakákoli věda), bude ve své komplexnosti vždy obsahovat i něco neřešitelného. Narazí-li vědec na neřešitelný problém, může si stvořit novou poučku či pravidlo, s jehož pomocí daný problém vyřeší, ale zároveň s oním pravidlem se zrodí nový neřešitelný problém. Zatím je to pouze suchá abstraktní věda, ale pokračujme dále.
Zdroj: https://klempera.tripod.com