Pierre Auger
1945-50
Po druhé světové válce opustilo mnoho vědců západní Evropu a začalo pracovat v USA nebo SSSR. Ačkoliv západoevropské země investovaly do výzkumu a s vesmírem spojenými aktivitami, evropští odborníci postupně zjišťovali, že jen národní projekty nemohou soutěžit s hlavními supervelmocemi.
1960
Vědci z deseti evropských zemí, kteří si říkali „Groupe d'etudes europeen pour la Collaboration dans le domaine des recherches spatiales“ (GEERS), v jejichž čele stál Harrie Massey (Spojené království) jako prezident a Pierre Auger jako sekretář, ustanovili komisi, s jejíž pomocí měli zástupci vlád jednat o možnostech evropské spolupráce ve vesmíru.
1961
Komise nazvaná „Commission préparatoire européenne de recherches spatiales“ (COPERS) definovala vědecký program, osmiletý rozpočet a organizační strukturu pro zamýšlenou organizaci ESRO (European Space Research Organisation).
- Raketa Europa v Euro Space Center (Belgie)
1964
Evropské země se rozhodly pro dvě samostatné kosmické agentury, jednu pro vývoj dopravního systému do vesmíru (European Launch Development Organisation, ELDO) a jednu pro vývoj kosmických zařízení (European Space Research Organisation, ESRO).
1966
Ve Frascati nedaleko italského Říma je založeno středisko ESRIN jako součást organizace ESRO. Přijímat data z družic začalo v sedmdesátých letech. Středisko ESRIN, nyní používané jako Středisko ESA pro dálkový průzkum Země, je jedním z pěti specializovaných pracovišť ESA v Evropě.
1967
V německém Darmstadtu bylo založeno středisko ESOC (European Space Operations Centre). Během své čtyřicetileté historie řídilo více než pět desítek různých družic a sond.
1968
Po krátkém působení v Delftu se středisko ESTEC přesunulo do své současné lokality v Noordwijku v Nizozemí (bylo to v dubnu 1968). V uplynulých desetiletích zde bylo navrženo a podle těchto plánů také vyrobeno více než čtyřicet kosmických zařízení počínaje družicí ESRO-1.
1972
Zatímco organizace ESRO se stává technologicky vyspělou a lídrem v kosmickém průzkumu, ELDO se potýká s technickými problémy, překračováním rozpočtu a politickými roztržkami. Poprvé se tak objevuje idea vzniku jednotné evropské kosmické organizace. ELDO je poté nejprve zredukováno a nakonec v roce 1974 kompletně rozpuštěno.
1973
ESRO a americká NASA uzavírají dohodu o výrobě stanice Spacelab, stavebnicové laboratoře pro použití v rámci programu kosmických raketoplánů. Výroba byla zahájena v roce 1974; první modul byl předán NASA výměnou za možnost letů evropských astronautů. Mezi lety 1983 a 98 byl Spacelab použit celkem 25krát.
1975
Vzniká organizace ESA v podobě, v jaké ji známe dnes – a to připojením organizace ELDO k ESRO. V zrodu ESA stálo deset členských zemí: Belgie, Dánsko, Francie, Itálie, Německo, Spojené království, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko. Irsko se přidalo ještě v tomtéž roce. ESA vypustila svoji první vědeckou družici, COS-B, která monitorovala gama-záření ve vesmíru. Šlo o jednu z nejúspěšnějších misí v historii, družice pracovala více než šest let – o čtyři roky déle, než se plánovalo.
1978
Kanada se stává spolupracujícím státem ESA. Ve stejném roce se ESA přidává k projektu NASA a Spojeného království na vypuštění družice IUE, což je první teleskop na vysoké oběžné dráze. Pracuje úspěšně osmnáct let.
1979
Rakousko podepisuje asociační dohodu s ESA. Je vypuštěna první raketa Ariane, kterou postavila ESA coby nástupce organizace ELDO. Ariane je určena pro vynášení vědeckých a komerčních družic.
1980
Je založena firma Arianespace, která má sídlo ve Francii a jejímž úkolem je vyrábět, provozovat a propagovat raketu Ariane. Od roku 1984 dopravuje Ariane do vesmíru většinu komerčních zařízení. Mnohem pokročilejší dopravní systém, Ariane-4, je v provozu mezi lety 1988 a 2003 a ustanovil ESA coby světového lídra v oblasti komerčních letů do vesmíru v devadesátých letech.
- Start meziplanetární sondy Giotto
1986
Meziplanetární sonda Giotto, první mise ESA do vzdáleného vesmíru, studuje Halleyovu kometu. Poté se ještě „nad plán“ vydává ke kometě Grigg-Skejllerup.
Devadesátá léta NASA postupně dopravila do vesmíru družice SOHO, Ulysses a Hubbleův kosmický teleskop. Všechny buď postavené v ESA, nebo alespoň s podílem ESA. Dnešní spolupráce s NASA představuje misi Cassini-Huygens, na které se ESA podílela úspěšným výsadkovým modulem Huygens.
1997
Premiérový start rakety Ariane-5 se končí havárií. Pozdější lety ale učiní z této varianty nosiče konkurenceschopný dopravní systém na komerčním trhu.
- Přistání modulu Huygens na měsíci Titan 2003
Je vypuštěna sonda Mars Express s přistávacím zařízením Beagle 2. Mars Express, první výhradně evropská mise k jakékoliv planetě, od té chvíle hraje klíčovou roli v mezinárodním programu průzkumu „rudé planety“.
2005
Sonda Huygens přistává na povrchu saturnova největšího měsíce Titan. Jde o první sondu v historii, která přistála na povrchu některého z vnějších těles sluneční soustavy.
- Astronaut Hans Schlegel pracuje vně laboratoře Columbus
2007
Dne 22. května je podepsána úmluva o evropské kosmické politice (European Space Policy), která sjednocuje postup ESA s politikou jednotlivých členských zemí Evropské unie. Podepsána byla Evropskou komisí a generálním ředitelem ESA, Jean-Jacquesem Dordainem. Poprvé v historii tak byl vytvořený společný politický rámec pro kosmické aktivity v Evropě.
2008
K Mezinárodní kosmické stanici je připojena evropská laboratoř Columbus. Tím se ESA v celém projektu stává plnohodnotným partnerem. Také je vypuštěna první automatická zásobovací družice k Mezinárodní kosmické stanici, ATV Jules Verne (Automated Transfer Vehicle).
Dvanáctého listopadu 2008 se formálně stává osmnáctou členskou zemí ESA Česká republika.
Zdroj: esa.int