Hlasy ze záhrobí

Mrtví nemají hlasy: ale spiritisté věří, že si přejí mluvit s živými. Některá média "slyší" mrtvé v transu; jiná vyzývají spojení fyzikálními prostředky. Chvění stolu se vyvinulo do tzv. OUIJA stolu (francouzské OUI a německé JA, obojí znamená ANO), na němž je napsáno Ano, Ne a abeceda. Tazatel pokládá ruce na ukazatel nebo převrácenou sklenici, která se pohybuje k písmenům odpovědi, zjevně zcela samovolně. Věřící říkají, že duchové zemřelých - někdy také temné síly - tedy komunikují. Jiní tvrdí, že ukazatel je ovládán tazatelovým podvědomím, nebo tele-paticky "skupinovým vědomím", které vytvářejí účastníci seance. Bylo dosaženo ohromujících výsledků s úplnými prosťáčky - a zloduchy. Jinou technikou je "automatické psaní", kdy pero je drženo zcela volně a duchové vyzýváni, aby je vedli. Někteří dávají přednost užití PLANŽETY (francouzsky planchette - malý stůl), dřevěného pojízdného stolku na kolečkách. Výsledky se pohybují od nesmy-slných klikyháků až po souvislá poselství, někdy psaná zcela odlišným rukopisem, než jaký má médium. Pohybují se od jednoduchých, někdy tajemných prohlášení, až po dlouhé dopisy "druhého" života - nebo dokonce zemřelí autoři diktují "nová" díla, která jsou zjevně za hranicemi možností média. Brazilské médium "Chico" Xavier strávil 50 let přepisováním více než 100 knih, které mu "diktovali" zemřelí mistři. Protože měl omezené vzdělání, říkal, že nerozumí všemu, co píše. Automa-tičtí spisovatelé pracují často nejen nad vlastní literární úrovní, ale ohromující rychlostí. Někteří sepisují více než jedno dílo současně: reverend Stainton Moses (1839 - 92) užíval obě ruce, aby v téže době psal o dvou různých námětech v odlišných jazycích.

Fakta: - v letech 1960 - 80 přešly tabule OUIJA z rukou vážných spiritistů a

staly se módní společenskou hrou. Avšak mnoho těch, kteří hledali zábavu, rozrušila nenormální zjevení. Někteří výrobci stáhli tabule OUIJA ze světových trhů pro "rušivé a nebezpečné psychologické efekty".

- jednou z nejpřekvapivějších podob automatického psaní je "křižující se korespondence", kdy dvě různá média obdržela odlišné části téhož díla. Když "Chico" Xavier napsal EVOLUCI DVOU SVĚTŮ, stvořil pouze dvě kapitoly. Bylo mu "řečeno", aby kontaktoval dr. Waldo Vieiru, který potvrdil, že obdržel dvě zbývající kapitoly.